Historie posádky Opava

Opavská posádka od středověku do konce 2. sv. války

Středověk – založení města Opavy

První písemnou zprávou o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je listina olomouckého knížete Vladimíra z 26. prosince 1195. Již roku 1224 je Opava doložena jako město. Řadí se tak k nejstarším městům v českých zemích.

První mapa Slezska od Martina Helwiga 1561

Přemyslovci na Opavsku

Zakladatelem opavské linie Přemyslovců se stal Mikuláš I. Opavský (okolo 1255 – 26. července 1318), nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš vyrůstalna pražském dvoře a otce doprovázel na jeho výpravách. V listopadu 1269 mu byla vydělena opavská provincie, která je od roku 1318 knížectvím. V bitvě na Moravském poli (1278) bojoval po otcově boku. Mikuláš I. Opavský se stal zakladatelem vedlejší linie přemyslovského rodu (opavští Přemyslovci), která vydržela až do roku 1521 a jejímž posledním zástupcem byl ratibořský kníže Valentin Hrbatý. Po roce 1306 se Mikuláš II. Opavský stal významným diplomatem ve službách Jana Lucemburského a později i Karla IV.

Mikuláš, kníže opavský, přijímá své knížectví v léno

Husitství

Počátkem 15. století došlo k velké husitské ofenzívě na území dnešní severní Moravy, kdy byla obsazena města Jičín, Fulnek, Hranice, Šternberk, Odry a Přerov. Biskup Jan XII. Železný a jeho spojenec Přemysl I. Opavský se dostalido defenzívy. V letech 1427–1431 ovládli husité i město Opavu.

České země za husitských válek

Baroko

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. V 17. století už město obklopovaly mohutné hradby s osmi baštami. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu pro Opavany znamenal požár v roce 1689.

Vrchní velitel švédského vojska Lennart Torstensson - obsadil Opavu v roce 1642

Slezské války

Slezské války nebo také boje o Slezsko, byly války svedené o nástupnictví na trůnu habsburské monarchie mezi Marií Terezií a panovníky sousedních států – Pruskem, Bavorskem a Francií v letech 1740 až 1748. V roce 1742 pruský král Friedrich II. porazil v bitvě u Chotusic nedaleko Čáslavi vojsko Karla Lotrinského, švagra MarieTerezie.Ta poté byla nucena přistoupit na nevýhodný mír, kterým ztratila Kladsko a téměř celéSlezsko. Jeho jižní část – Opavsko zůstalo pod habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko,po roce 1849 rakouské Slezsko,kterému byla Opava hlavním městem.

19. století

Počátkem 19. století bylo postupně zbouráno opevnění okolo města. Dnes se z něho na povrchu uchovaly jen nepatrné zbytky.

Opava od severovýchodu - kresba F. Masheka z poloviny 18. století

20. století

Před vypuknutím 1. světové války byla ve městě početná vojenská posádka, jež sídlila ve dvou velkých a ve třech menších kasárnách, ale i v jiných objektech. Tvořily ji např. 1. pěší pluk Císaře Františka Josefa I., 15. Zeměbranecký pluk a další jednotky.V letech 1. světové války přesáhl počet vojáků v opavských kasárnách a v kasárnáchv Hradci nad Moravicí 8 000. V říjnu1915 byl k 15. pluku odveden i Heliodor Píka.

Dělostřelecká kasárna, postavená roku 1889 jako Rudolfova, později Masarykova a po válce Dukelská

Vznik Československé republiky

Krátce po vzniku Československé republiky němečtí poslanci ze Slezska a severní Moravy vyhlásili 30. října 1918 ve Vídni utvoření provincie Sudetenland s hlavním městem Opavou jako součásti německého Rakouska. Do Opavy hájené početnými jednotkami Volkswehru vstoupili českoslovenští vojáci pod vedením setníka Peška 18. prosince 1918 a zajistili nastolení moci československého státu. V následujícím roce byly pro posílení Opavy přesunuty mimo jiné i vojenské jednotky bývalých legionářů, například prapor 21. střeleckého pluku francouzských legií nebo jednotky34. střeleckého pluku italských legií.

Vojáci s bojovým praporem 21. střeleckého pluku francouzských legií

30. léta 20. století

Ve 30. letech, po nástupu Adolfa Hitlera k moci, začalo být Československo ohroženo. Proto bylo rozhodnuto o vytvoření stálého opevnění na hranicích s Německem. Jeho výstavba na Opavsku začala v roce 1936, kdy bylo v květnu v Masarykových kasárnách (nyní Dukelských) zřízeno Ženijní skupinové velitelství IV. Jako první bojový těžký objekt byl již v prosinci 1935 vybetonován jednopodlažní pěchotní srub MO-S 8 (jihovýchodně od Šilheřovic). V březnu 1938 opavskou posádku posílil IV. prapor hlučínských hraničářů, který spolu s dalšími útvary obsadil těžká opevnění. Útvary opavské posádky se ctí splnily úkoly při částečné mobilizaci v květnu 1938 a při mobilizaci 23. září 1938.

Mobilizace

Československá vláda se rozhodla 20. května 1938 vyhlásit mimořádná opatření a mobilizovat jeden ročník záloh. Do večera 23. května byla zaujata zesílená ostraha hranic na Opavsku i v nedokončeném opevnění. Odhodlání a morálka většiny čs. vojáků byly vysoké, i když měli pochopitelně obavy z budoucnosti. Jak vzpomíná Zdislav Martiník z Malých Hoštic: „... na špalcích dřeva seděli vojáci. Žena je chtěla potěšit a povídá: ,Však už se vrátíte brzy domů.‘ Odpověď zněla: ,Ne, ne, paní, doma jsme se již rozloučili, my zůstáváme navždy zde. Náš hrob je támhle,‘ ukázali směrem k velkému bunkru u Velkých Hoštic.“ Dne 8. října 1938 vstoupily do Opavy za jásotu německé části obyvatelstva jednotky německé 2. armády generála Gerda von Rundstedta, který se později vyznamenal při německých taženích do Polska a na západě Evropy.

2. světová válka

Během 2. světové války byla v Opavě velká týlová posádka německé armády, kterou mj. tvořily 28. granátnický pluk a vojenská nemocnice. Odpor českého obyvatelstva proti okupantům se projevil činností odbojových organizací Obrana Slezska, Obrana kraje Opavského aj. Dne 20. března 1945 byla Opava vyhlášena za pevnost a její předpolí tvrdě hájeno při ostravské operaci Rudé armády, které se zúčastnili také čs. tankisté a letci. Po těžkých bojích město ve dnech22.–23. dubna 1945 osvobodili vojáci 60. Armády generál plukovníka P. A. Kuročkina.

   

Opavská posádka od konce 2. světové války do současnosti

V poválečných měsících byly v opavských kasárnách rozmístěny jednotky Rudé armády. Hlavními úkoly bylo zajištění bezpečnosti, zásobování, zdravotní péče, likvidace min a nevybuchlé munice.V letech 1950 až 1958 bylo v Opavě velitelství 7. pěší divize. Velitelství byly podřízeny četné vojenské útvary ve Slezskua na severní Moravě, mj.:

  • 87. motostřelecký pluk „Místecký“ v Místku (nástupce slavného 8. pěšího pluku „Slezského“, jehož vojáci 14. března 1938 jakojediní kladli ozbrojený odpor německé armádě)
  • 89. střelecký pluk v Jeseníku
  • 90. střelecký pluk „Petra Bezruče“ v Krnově
  • 27. dělostřelecký pluk v Opavě
  • 7. tankosamohybný pluk v Hlučíně
  • 7. protitankový dělostřelecký oddíl v Opavě
  • 7. raketometný oddíl v Opavě
  • 7. spojovací prapor v Opavě
  • 7. ženijní prapor v Koblově
  • 7. zdravotnický prapor v Opavě
  • divizní hudba v Opavě aj.

Po četných reorganizacích armády byly v Opavě rozmisťovány jednotky týlového charakteru, např. dělostřelecká základna (1958–1968), silniční prapor (1966–1994). Roku 1969 zde bylo zřízeno Výcvikové středisko specialistů služby raketového a dělostřeleckého vyzbrojování. Útvar však neplnil jen vojenské úkoly. Vojáci se významnou měrou podíleli např. na výstavbě Tyršova stadionu. V prosinci 1994 tu vznikla Výcviková základna a od července 1997 Výcviková základna logistiky (VZL). V červenci 1997 došlona Opavsku k největší povodni století. Všichni příslušníci základny se podíleli na záchraně lidí a majetku. Z kasáren vyjížděly desítky vozidel s tunami materiálu na pomoc do postižených oblastí opavského a bruntálského okresu. V roce 1999 udělil prezident republiky opavskému útvaru čestný název „Generála Heliodora Píky“.