Úvodní stránka > Historie jednotek EB

Historie jednotek EB

HISTORIE ÚTVARŮ PRŮZKUMU A EB

PŘED ROKEM 1989

V poválečné historii Československa existovaly oddělené útvary vojskového průzkumu a útvary zvláštního určení (ZU) zabývající se získáváním informací z elektromagnetického spektra, útvary radioelektronického boje, zkráceně REB, jejichž primárním úkolem bylo rušit elektronické prostředky nepřítele.

K rozvoji rádiového a radiotechnického průzkumu došlo v šedesátých letech 20. století. Vzhledem k tehdejšímu politicky bipolárnímu světu byly úkoly radioelektronického průzkumu plněny na významných výškových stanovištích jihozápadní hranice Československé republiky. K rozvoji výstavby stacionárních stanovišť došlo převážně v letech 1968 až 1975. Stanoviště byla provozována vojenskými průzkumnými útvary, přičemž nebylo výjimkou, že na jednom stanovišti pracovaly průzkumné jednotky z více útvarů.

V 70. a 80. letech 20. století byla následující organizace. Západní vojenský okruh (ZVO) Tábor měl ve své podřízenosti původně prapory, později pluky s dislokací ve Zbirohu a Litoměřicích, od roku 1985 sloučené do 7. radiotechnické brigády ZU Zbiroh (VÚ 7495). Ta měla ve své podřízenosti 77. radiotechnický prapor ZU Mariánské Lázně (VÚ 9181), 78. radiotechnický prapor ZU Klenčí pod Čechovem (VÚ 6778), 79. rádiový prapor ZU Litoměřice a Výcvikové středisko rádiového a radiotechnického průzkumu Litoměřice. V té době byl v Litoměřicích, respektive blízkých Trnovanech, dislokován také útvar v přímé podřízenosti ZO/GŠ – 78. rádiové středisko ZU.

V přímé podřízenosti nižších svazů – armád byl 71. rádiový prapor ZU Kladno (1. armáda) a 74. rádiový prapor ZU Horažďovice (4. armáda). Oba útvary byly později radiotechnickými pluky ZU. U divizí byl 1. průzkumný Podbořany (1. tanková divize Slaný), 2. průzkumný prapor Janovice nad Úhlavou (2. motostřelecká divize Sušice), 9. průzkumný prapor Kašperské hory (9. tanková divize Tábor), 15. průzkumný prapor Vimperk (15. motostřelecká divize České Budějovice), 19. průzkumný prapor Tachov (19. motostřelecká divize Plzeň) a 20. průzkumný prapor Cheb (20. motostřelecká divize Karlovy Vary).

Jednotky REB tvořily útvary v podřízenosti ZVO Tábor a velitelství 1. a 4. armády. Byl to 1. smíšený pluk REB Kolín (ZVO Tábor), 3. smíšený pluk Mariánské Lázně (1. armáda) a 4. rádiový prapor REB Český Krumlov (4. armáda). V podřízenosti 7. armády protivzdušné obrany státu (PVOS) byl k 1. srpnu 1974 zřízen 7. radiotechnický prapor REB České Budějovice.

HISTORIE ÚTVARŮ PRŮZKUMU A EB

PO ROCE 1989

K 1. prosinci 1991 byla 7. radiotechnická brigáda ZU transformována do 1. radiotechnického střediska Zbiroh s podřízeným 11. radiotechnickým uzlem Litoměřice a 12. radiotechnickým uzlem Klenčí pod Čechovem. K 1. červnu 1993 se 11. rtu reorganizoval a 1. rtu Litoměřice a z části sil se současně zformoval 2. rtu Opava s odloučeným stanovištěm Mikulov.

K 1. červenci 1994 byla v Čechách vytvořena 1. brigáda vojenského zpravodajství Zbiroh s 1. praporem hloubkového průzkumu Zbiroh, 11. praporem elektronického průzkumu Klenčí pod Čechovem, 12. praporem elektronického průzkumu Kříženec a 13. praporem elektronického průzkumu Nakléřov. K 1. dubnu 1995 vzniká 2. brigáda vojenského zpravodajství Prostějov se 2. praporem hloubkového průzkumu Prostějov, 21. praporem radioelektronického průzkumu Opava, 22. praporem radioelektronického průzkumu Osoblaha, 23. praporem radioelektronického průzkumu Mikulov.

K 1. říjnu 1997 je 2. bvz reorganizována na 11. brigádu vojenského zpravodajství a REB se 111. praporem radioelektronického průzkumu a REB Opava, 112. praporem radioelektronického průzkumu a REB Mikulov, 113. praporem radioelektronického průzkumu a REB Kolín, 115. praporem hloubkového průzkumu Prostějov, 116. letkou bezpilotních průzkumných prostředků Pardubice a zabezpečovacími jednotkami – 117. spojovacím praporem a 118. praporem logistické podpory.

K 30. listopadu 2003 je zrušen 2. průzkumný prapor Strašice (2. mechanizované brigády), 4. průzkumný prapor Bechyně (4. brigády rychlého nasazení), 7. průzkumný prapor Kroměříž (7. mechanizovaná brigáda) a 11. průzkumný prapor Prostějov. Dnem 1. prosince 2003 vzniká na bázi 11. průzkumného praporu 102. průzkumný prapor Prostějov v podřízenosti Velitelství společných sil.

Dnem 1. října 2005 vzniká v Opavě 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje ze zrušeného 11. praporu EB Opava a zrušeného 53. centra pasivních systémů a EB České Budějovice. Centrum mělo v podřízenosti 531. středisko pasivních systémů České Budějovice a 532. středisko elektronického boje Opava. K 1. říjnu 2007 bylo centrum přejmenováno na 53. brigádu pasivních systémů a elektronického boje Opava a její střediska přejmenovány na prapory. V roce 2009 byl 531. prapor PS přestěhován z Českých Budějovic do Tábora.

K 1. lednu 2011 byla 53. brigáda PS a EB reorganizována na 53. brigádu průzkumu a elektronického boje Opava. Byly sloučeny a reorganizovány prapory pasivních systémů a elektronického boje do jednoho 532. praporu EB Opava. Dále byl reorganizován a do podřízenosti brigády přeřazen 102. průzkumný prapor Prostějov.

Dne 1. prosince 2013 dochází ke vzniku 53. pluku průzkumu a elektronického boje Opava, který je pokračovatelem 53. brigády průzkumu a elektronického boje. V jeho sestavě i nadále působí 532. prapor elektronického boje, jehož struktura byla pozměněna a prostějovský 102. průzkumný prapor.

 

111. prapor radiolektronického průzkumu a REB (1997-2005)

531. prapor pasivních systémů (2005-2011)

Nahoru